Jen práce? 
22.12.2022

Dnešní den byl takový zvláštní. Cítila jsem smutek, i radost, beznaděj, i naději, vztek, vděk… mísilo se to ve mně jak těsto v míse na popletenou vánočku. Hlavou mi od rána pluly namodralé mraky, prošpikované studenými mrazivými krůpějemi. Na rozdíl od včerejška, se jimi prodíraly tenounké zářivé paprsky.  V duši jsem cítila klid, jak už dlouho ne a viděla salonek a vás v úplně jiném světle – hřejivém, pokojném, lidském.

Dobalila jsem poslední, do růžova laděné, vánoční balíčky, obtěžkané oblíbenými pomocníky ve vaší domácí péči a vyčkávala na váš příchod. Byli to setkání plné pochopení, krásných slov, slz a obyčejné lidskosti. Až poté, co se za vámi zavřeli dveře jsem si uvědomila, že kosmetické řemeslo nikdy nebudu brát jako práci a rutinní nutnost. Je to jakési poslání. Nauka o sebeúctě, sebepéči a lásce k nejdůležitějšímu člověku na světě – SOBĚ. S každou z vás mám naprosto jiný a unikátní vztah. Protože každá jste jiná! Moje nejvěrnější a nejmilejší klubko. Laskavé ženy se srdcem na pravém místě. A já budu bojovat za to, abychom se mohli v salonku i dál potkávat. Nevzdám se vás, pokud se nevzdáte vy mě.

Děkuju vám za vše 💛

Na nový rok 2023! Ať se zase potkáme.