VÁNOCE / KÉRKA / TĚLO
22.11.2023
Zdravím Vás v podzimním čase!
Listí z dubu ještě neopadalo, ale končící listopad nám přivál první sníh. Pravda, během pár hodin se proměnil ve staré známé předzimní blátíčko, ale i tak mě ovanul pocit nadcházející zimy. Jsou tu najednou dny opravdu syrové, plné mlhy, větru a takového toho nepříjemného pošmourna, kdy se nechce vylézt na světlo boží ani mě. Ale síla zdraví tkví právě v tom příšerném nekomfortu. Kdy si nasadíte čepici a jdete vstříc světu tam venku, ač vám na hlavu padají mrazivé trakaře. Ráda se potloukám v nekončícím břečkovitém bahně, nechám tváře ošlehat větrem a vlastně si užívám to ne úplně ideální počasí. Tělo se probudí k životu a odmění nás pocitem spokojenosti a lepší nálady 🙂
Vánoční (ne)radosti
Salonek pomalu obléká zimní kabátek. Přibylo světýlek a pohledy hladí suchý vřes. V chaotických obchoďácích o sebe cinkají obří baňky a z výloh čučí kýčovití soby. Vím, že mnoho z vás Vánoce miluje a těší se na tu kouzelnou předvánoční atmošku. I já to tak před lety měla, ale čím jsem starší, tím víc se ze mě stává zapšklý Grinch. Naštvaný skřet, který pohrdá každým vánočním závanem a těší se, až do vzduchu vyletí poslední barevná rachejtle. Vánoce jsou pro mě velmi melancholická doba, kdy s láskou a smutkem vzpomínám na duše, co už tu se mnou nejsou a místo radosti, cítím jen tlak a jakousi nepěknou nostalgii. Asi je to dáno předchozími zážitky a zkušenostmi. Jak už to tak bývá. Ale všechno záleží na úhlu pohledu. Jak říkám – je dobré občas tu minci otočit a vnímat její pozitivnější stranu 🙂
Prozatím, než minci otočím, rozhodla jsem se, že tu pro vás budu až do 22.12. a i mezi svátky. Nechci se zastavovat a lebedit si jako medvěd ve svém hřejivém zimním brlohu. Čeká nás spousta práce a krásných okamžiků a já si to rozhodně nechci nechat ujít!
Kůže a kérka
Víte, že ke kůži mám velmi vřelý vztah. Je to část těla, která nás především chrání a prozradí vše, co se v těle děje. Je to jakýsi životem popsaný pergamen. Proto mám velký odpor ke všemu dokonalému a učím vás, že viditelná struktura kůže je naprosto normální. Vrásky a póry nejsou sprosté slovo! Baví mě o ni pečovat a baví mě ji krášlit po svém. A s tím souvisí právě novinka, která vašim bystrým zrakům rozhodně neunikne. Jeden z mých pracovních nástrojů zdobí nové tetování. Rozsáhlé tetování…
Mám potřebu vám to dát vědět s předstihem, protože ve společnosti kolují různé názory, ne zrovna hezkého charakteru a je potřeba vymýtit tyhle černobílé soudy. Jsem tvor velmi kreativní, umělecky a duchovně založený (ne ezo, bio, eko a vego – všeho s mírou) a vždycky jsem se bála JÍT s davem. Protože jsem věděla, že bych se schovávala ve stínu všech a hlavně ve vlastím strachu.
Učím vás, že máte jen jeden život na to si plnit sny a nežít v ustavičné úzkosti z toho, co by na to řekli druzí. Je důležité být sám sebou navzdory názorům zvenčí. Protože i kdybyste oplývali dokonalostí, „správnými měřítky“ a vším tím, co okolí vyžaduje, vždycky vás bude okolí hodnotit po svém. Vždycky se jim něco nebude líbit. Ať už ze závisti nebo z jejich striktního pohledu na věc. Proto dělejte a žijte tak, jak chcete vy sami. Pokud neubližujete sobě a svým nejbližším – všechno, pro co se rozhodnete, je v naprostém pořádku 🙏
Tělo
Rubrika PŘÍS(Z)PĚVKY je taková zvláštní část webu, kde ani tak neshromažďuju informace o počtu krémů v salonku, ale spíš o tématech, která mnou aktuálně rezonují. Protože kosmetická péče je obor, kde se potkávají a slívají obory rozličných podob. Narážíme na životní styl, zdraví, krásu, psychiku. Je to různé a neskutečně obohacující.
V posledních čtyřech letech jsem výrazně přibrala. Prošla jsem si něčím, co pro mě bylo neskutečně bolestivé a otupující. Neobešlo se to bez léků a dalších berliček. A ejhle, 15 kilo nahoře. Sama sebe nepovažuju za velrybí osobu. Zkrátka ženská krev a mlíko. Jenže… najednou se začaly rojit bodavé poznámky na velká prsa a zadek. Prostě na celkově velkou Elišku. Naprosto mě odzbrojilo, kolika lidem leží v žaludku má váha a proporce…. a většinou těm nejbližším.
A já se ptám – jak malé sebevědomí musí ti lidé mít, aby se hojili na vaší postavě? Za každým kilem navíc nebo jizvou se většinou skrývá velká bolest a nikdy nemůžeme vědět, co se děje uvnitř toho daného jedince, protože jeho boty nenosíme.
Buďme k sobě prosím laskavější. Ohleduplnější. Bez zbytečného souzení těla a vzhledu. Tělo se životem mění a jsou jiné a kvalitnější hodnoty člověka, než perfektní postava, lesklé vlasy nebo vyhlazená pleť.
Děkuju, že jste došli až sem. Děkuju za přečtení mých myšlenek. Téma „tetování“ a „tělo“ bych ráda rozvedla v delších článcích. Jen to musím správně uchopit 🙂 Těším se na vás v nadcházejících zimních a předvánočních dnech, kdy se společně oddáme péči a zklidníme přetížené mozkové závity.